Herec Jaroslav Dušek je znám také jako vizionář. Proto je přirozené, že se v těžkých covidových dobách i on vyslovuje k řádění koronaviru. Bohužel to dopadlo jako u většiny vizionářů, co se od starověku pouštějí do hlásání vyšších pravd a nového věku. Úplně se tam nedobereme souvislostí se světem, který skutečně existuje.

Na Radiu Z v podcastu s Martinem Kovářem (28. ledna) Jaroslav Dušek nejdřív líčí, jak na něj tato doba působí:

„V koronavirových časech se mi žije s takovým úžasem, protože mám dojem, jako by už ta groteska byla jaksi za hranou. Mám dojem, že tady žijeme v takové zvláštní aplikaci starého Zimbardova stanfordského vězeňského pokusu. Já se velice divím těm všem lidem, kteří se toho účastní, pořádají tenhleten mítink, tenhleten happening, že zřejmě neznají ten experiment psychologa, psychiatra Zimbarda, který si hrál na vězně a na bachaře s dobrovolníky, kteří byli placeni dokonce za to. A po šesti dnech musel svůj pokus přerušit, protože dozorci začali být tak brutální a tak zvláštní způsobem vynalézaví v tom týrání vězňů, že samotného Zimbarda to šokovalo.“

A v čem naše současnost panu Duškovi připomíná někdejší experimentální týrání? Dušek vidí podobnost mezi koronavirovými opatřeními a mučením:

„My už to máme zhruba od března. A myslím, že opravdu bachaři přitvrzují, a zdá se, že by bylo dobré se podívat na starý Zimbardův pokus, znovu prozkoumat, že to přerušil po šesti dnech. Myslím si, že už také by bylo dobré to přerušit, protože už se zasebevraždí hodně lidí. V Americe se sebevraždí studenti. Dokonce prezident Biden uvažuje, že by otevřel školy. V Rakousku, jak jsem dneska poslouchal rozhlas, velice už lidé trpí úzkostí a zdá se, že vláda dokonce to začíná brát vážně. V Rakousku je největší vtip, že ústavní soud zrušil roušky ve školách pro děti, tak oni nařídili respirátory FFP2. To se mi líbí, že ta vláda dovedla zase přitvrdit, tedy zase asi někdo to bude žalovat a zase to vyhraje, ten soud. Je to úplně bizarní, pro mě divoká záležitost, sleduju to s takovým zvláštním pocitem úžasu a opravdu musím přiznat, že vždy bachaři dovedou překvapit.“

Pak odpovídá na dotaz moderátora, jestli toho nevyužije nějaký šikovný demagog třeba ve volbách.

Jaroslav Dušek to ale pojímá s duchovním nadhledem: „Jistě se to nabízí, samozřejmě, ale zase ten člověk by musel být schopný zároveň, a toho se tolik nebojím. Nebojím se vlastně, jak bych řekl, ničeho… ale chápu, že jistě to někoho lákat bude. Rozumím tomu, že by to mohl někdo chtít použít. Ale víte, ta situace je tak spletitá, tak zašmodrchaná a tak mnohovrstevnatá, že se nemůžeme vyhnout vždycky zjednodušení, když ji komentujeme… Já spíš tu situaci vnímám jako porodní stahy. Porod není zatím moc příjemný, ani porodní stahy nejsou příjemné, ani pro matku, ani pro dítě, ale… vzniká nový život. My jsme tady v tom zrození nového života, nějakého nového paradigmatu, a že to rozpadání té staré struktury, těch starých struktur světa, které se už přežily… nějakou dobu teďka může být ještě nepříjemné.“

Dále čtěte

Covidové bludy doktorky Tomkové. Odborníci je vyvracejí jeden po druhém

Odborníci uvádí na pravou míru nepravdivý článek MUDr. Alice Tomkové „Proč se nenechám očkovat proti covid-19“. Objevuje se v něm…

Pak došlo na to, jestli se dnešní svět liší, pokud jde o různé vizionáře, co se vynořují, od starých časů. Podle Duška ano.

„Liší se to hodně od starých časů, protože tehdy nebyly sociální sítě, neměl každý mobil, nebyl každý online. To se liší diametrálně, vlastně my sledujeme tuhle krizi jako výsledek, jako výplod konglomerátu farmaceutických firem na sociální síti. Tihleti dva tvůrci vytvořili to, čemu se říká koronavirová krize.“

Pak ještě Jaroslav Dušek říká, v jakém slova smyslu se obává klimatické krize. K tomu konstatuje, že „mnohem větší hrozbou je ovlivňování počasí, třeba technologie ovlivňování počasí“. „Mnohem větší hrozbou než klimatická změna jsou příčiny, které vedou k té klimatické změně, a tady se od roku 1881 provozuje ovlivňování počasí. V roce 1881 byl první patent evidován na vytváření deště. Dneska máte v Americe agentury, kde si můžete objednat dobré počasí na svoji svatbu.“

Tak to by Greta koukala, na co jsme tady přišli.

A děti sedí podle pana Duška u počítačů, duševně je to rozleptává a nechodí ven. Pokud jdou, tak s rouškami, a pan Dušek je proti. „Byly dvě studie v Německu a v Americe, jsou dvě studie o škodlivosti roušek, je to fantastické.“

No celé je to dost fantastické, to je pravda. V podstatě se dozvídáme, že virus neexistuje, opatření nařizují novodobí bachaři. Ano, když sledujeme počínání naší zmatené vlády, opravdu máme někdy pochybnosti, jestli jsme v těch správných rukou. Máme dost dobrý důvod si myslet, že nejsme a nebyli jsme v nich ani před příchodem (příletem, přilezením) čínského viru. Teď je to jen víc vidět. To ale nic nemění na tom, že virus existuje, může člověka zabít a také to dělá. Popírači faktů neberou v úvahu ani ta fakta, která popřít nejde. Počet nadúmrtí, tedy počet mrtvých, který vybočuje z několikaletého průměru, ukazuje, že čísla o obětech covidu jsou spíše značně podceněná. Křivka počtu zemřelých skoro přesně (s nějakým malým zpožděním) kopíruje počet zjištěných nakažených. I středoškolák by už měl pochopit, že je tady příčinná souvislost.

Protože popírači umí vysvětlit všechno, používají trik zvaný „pomocný argument“, svedou jev na něco jiného. Lidé neumírají na virus, ale na opatření proti němu. Na stres a odloženou lékařskou péči. Jenže to by se projevilo s mnohem delší časovou prodlevou a projevilo by se to i na jaře, kdy byla opatření striktnější.

Že působí protiepidemická opatření a omezení na lidi tísnivě a má to následky, i zdravotní (o ekonomických ani nemluvě), nikdo nepopírá. Kdybychom ale nechali virus řádit bez kontroly, byly by následky hrozné, a tím by se zase vystupňoval stres, další lékařské úkony by se odkládaly, a to na ještě mnohem delší dobu, a ekonomika by se nejspíš položila už úplně. A do toho všeho pan Dušek ještě vytáhne tvrzení, že roušky jsou dokonce škodlivé. Je to proti mnoha odborným a na sobě nezávislým vědeckým zjištěním. Pokud někdo nosí několik dní na obličeji kus stále špinavějšího hadru, moc mu to pochopitelně nepomůže.

Vizionářů už máme skutečně značné množství. Až to vypadá, že se množí jako ten virus a jsou školeni v nějakých jeho agitačních střediscích. Téhle konspiraci ale propadat nemusíme. Prostě se jen někteří lidé už cítí tak nedobře, že se upínají k prorokům zvláštního druhu.