Nejvyšší soud rozhodl o propuštění Kamila Jirounka, jednoho ze zakladatelů firmy Oleo Chemical, z vězení. Dochází tak ke zvratu v jedné z nejpodezřelejších kauz současnosti, v jejímž pozadí je cítit prosazování mocenských zájmů Andreje Babiše. Zhroucení případu je fiaskem linie „nových pořádků“ v čele se Šlachtou, Bradáčovou a Janečkovým protikorupčním fondem.

Kamil Jirounek byl v jedné z větví komplikované kauzy liberecké petrochemické firmy odsouzen na šest let vězení kvůli pořízení a přechovávání padělané směnky na 127 milionů korun. Na jejím základě měl údajně vymáhat starší dluh po spolumajiteli s Oleem propojené společnosti Ravak, Jindřichu Vařekovi staršímu. Ravak Oleu půjčil peníze na rozjezd podnikání, následně vstoupil do jeho akcionářské struktury a dodnes s ním vede řadu obchodních sporů.

Nejvyšší soud tak vyhověl Jirounkově podanému dovolání, přičemž odůvodnění svého rozhodnutí zveřejní v nejbližší době.

Nejde o běžný případ

Jirounek vinu od samého počátku popíral. Tvrdil, že nevěděl, že směnka je falešná a v žádném řízení ji neuplatnil. Hájil se tím, že kdyby věděl, že směnka je padělaná, nikdy by ji dobrovolně nevydal policii, nýbrž by ji mohl zničit či jinak znehodnotit. Tento fakt nižší soudy zcela ignorovaly, přičemž padělání směnky Jirounkem nebylo prokázáno. Ten naopak tvrdí, že byl podveden organizovanou skupinou propojenou s majiteli firmy Ravak, od které získal příslušné dokumenty.

[ctete]136624[/ctete]

Celá kauza Oleo Chemical je však varující z řady dalších důvodů. Existuje příliš mnoho indicií, že nejde jen o běžný a z hlediska pozornosti veřejnosti banální obchodní spor. Od počátku ji provází řada do očí bijících souvislostí a nestandardních postupů orgánů činných v trestním řízení. Protínají se v ní obchodní zájmy autoritářského oligarchy, který byl protestní vlnou vynesen k moci, a apoštolů jakobínského boje proti „starým pořádkům“, ve svém důsledku uvolňujícím prostor jiným, mnohem vlivnějším a dravějším ekonomickým skupinám.

Vlajková loď protikorupční vlny

Kauza Oleo Chemical se stala jednou z vlajkových lodí protikorupční vlny a „nové justice“, na čemž by nebylo nic špatného, pokud by až příliš okatě nenesla rukopis exemplární účelovosti, mocenského nátlaku, manipulací a ignorování faktů.

Na jejím počátku byl zájem Andreje Babiše o koupi této petrochemické společnosti, která u nás jako jediná vyrábí biopaliva druhé generace z organických tuků. Jim patří budoucnost, na rozdíl od provozů zpracovávajících řepku olejnou, jejichž výroba je v Evropě postupně utlumována. A jejichž státní podporu si majitel Agrofertu pojistil v parlamentu svým nesporným lobbistickým umem už v roce 2010.

Babiš, majitel „řepkových“ továren Preol, Primagra a Ethanol Energy, dnes dominantních hráčů na trhu s biopalivy první generace a téměř monopolních klientů státního podniku Čepro, spadajícího pod exministrův bývalý resort, si byl tohoto vývoje dobře vědom. Proto už v létě 2011 usiloval o koupi Olea, což jeho majitelé Kamil Jirounek a Michal Urbánek odmítli.

V následujících měsících začali být kriminalizováni, přičemž se dostali pod soustředěný tlak policie, finančních úřadů a celní správy, který narostl po nástupu Babiše na ministerstvo financí.

Babišův generál Randák v akci

Kauzu odstartovali Karel Janeček a Karel Randák z Nadačního fondu proti korupci na podzim 2011, když obvinili majitele Olea ze závažné trestné činnosti. V té době tvořili Janeček s Babišem nerozlučné duo čelných protikorupčních celebrit, brojících proti zlojedům „prohnilého“ polistopadového režimu.

Bývalý kontroverzní rozvědčík Randák, tehdy působící v roli Babišova konzultanta, se do případu vložil osobně. Spolupracoval s majiteli firmy Ravak, rodinnými klany Vařeků a Kreysů, a vynesl na světlo údajné důkazy o kriminálním podhoubí Olea.

Randák tehdy šel tak daleko, že majitele Olea obvinil z tunelování pražského Dopravního podniku, kterému v té době dodávali pohonné hmoty. Toto křivé obvinění bylo následně vyvráceno samotnou policií, protože Oleo získalo kontrakt v soutěži na základě nejnižší ceny.

Systematické medializace se ujaly Lidové noviny a specialisté na Babišovy zájmové kauzy Koutník – Shabu. Vyšlo najevo, že Jindřich Vařeka starší se se šéfem ANO dlouhodobě zná. Společné mají působení v komunistických podnicích zahraničního obchodu i zapletení s agenturní sítí Státní bezpečnosti. Vařeka mladší se stal starostou za hnutí ANO v Příbrami.

Za shodu okolností lze jen těžko považovat i načasování monstrózní policejní razie v koordinaci Šlachtova útvaru a dozorujícího pražského Vrchního státního zastupitelství Lenky Bradáčové dva týdny před komunálními volbami v roce 2014, po třech letech vyšetřování. Tehdy došlo k rozsáhlému zatýkání deseti lidí včetně kontroverzního lobbisty Ivo Rittiga, jehož mediálně efektní zatažení do případu žádný následující soud neprokázal.

Pochybné průvodní okolnosti

Pochybnosti vyvolávalo i samotné trestní řízení. Jak zjistil server Česká justice, už Městský soud v Praze se pozastavil nad způsobem, jak bylo zahájeno trestní stíhání. Konstatoval „poněkud účelovou“ snahu, aby se věc dostala do pravomoci pražského Vrchního zastupitelství v Praze a aby ji vyšetřoval protimafiánský útvar, kde vyšetřování vedl dlouholetý policejní kontakt Andreje Babiše Marek Foglar, hlavní vyšetřovatel dosud nevysvětlených kauz vedoucích v roce 2013 k pádu vlády.

„Podané trestní oznámení je značně zveličené a jsou zde uvedeny osoby a společnosti, jichž se údajná trestná činnost ani zdaleka nedotýkala (Key Investment, Roman Janoušek), a stejně tak jako výše způsobené škody vyznívá poněkud účelově s tím, že v zájmu pánů Kreysy a Vařeky bylo, aby se šetření této věci ujal policejní orgán pod dozorem VSZ v Praze,“ komentoval městský soud trestní oznámení majitelů Ravaku.

[ctete]103878[/ctete]

Vážné pochybnosti existují i v jiné, dosud pravomocně neukončené větvi této kauzy, údajném tunelování vlastní firmy majiteli Olea „vyváděním prostředků“ do konzultantské společnosti Cokeville Assets Petra Kmetě. Obžalobě se zhroutila konstrukce hlavního svědka, účetního Jaroslava Kubisky, který měl popsat údajně podezřelé finanční operace. Vyšlo totiž najevo, že zřejmě manipuloval se staženými daty coby „důkazy“, čímž je učinil pro soud nepoužitelnými.

Pod tlak vyšetřovatelů se dostala bývalá Kubiskova kolegyně Jana Šádková, jíž vyšetřovatelé nabízeli finanční honorovanou pozici spolupracující svědkyně. Tuto „lukrativní“ nabídku však odmítla s tím, že nespáchala žádný trestný čin, což se později prokázalo.

Pointa

Podobných manipulací, postupů na hraně zákona a zčásti už prokázaných nestandardních kroků, které vyústily v Jirounkovo propuštění, je v historii kauzy Oleo Chemical celá řada.

Pointa tohoto fiaska? Šlachta dnes pracuje pro Babiše v celní správě. Foglar odešel od policie o několik měsíců později na pražské Vrchní státní zastupitelství, kde nastoupil jako analytik. Bradáčová se postavila po Babišův bok v ostrém koaličním sporu o policejní reorganizaci. Z fondu vedeného kdysi bojovnými protikorupčními ostříži Janečkem a Randákem se stal tichý a neškodný spolek, prosazující v případě Janečka a Jančury své ekonomické zájmy.

Možná jsou to ale všechno jen náhody.