Vláda udělala dalším zvýšením přikázané minimální mzdy obrovskou chybu. Je vidět, že nesleduje aktuální ekonomické studie.
Výsledek jedné takové aktuální rozsáhlé analýzy dopadu zvyšování minimální mzdy je přitom zdrcující. Provedli ji ekonomové z Washingtonské univerzity. Zkoumali nedávné výrazné zvýšení minimální mzdy ve velkoměstě Seattle a zjistili, že negativní dopady byly zhruba třikrát vyšší než užitek.
V České republice je situace ještě o poznání horší, protože se s vyšší minimální mzdou a vyššími minimálními „mzdovými tabulkami“ pojí rovněž vyšší daň z příjmů a vyšší odvody na „sociálním a zdravotním“.
Pro řadu ekonomů, snad s výjimkou vládních poradců, nejsou přitom výsledky uvedené studie vůbec překvapením. Z ekonomické teorie totiž jednoznačně vyplývá, že od jistého momentu jakékoli zvyšování cenové podlahy (v tomto případě mzdové podlahy) povede k převisu nabízeného množství nad množstvím poptávaným. V tomto případě bude ochota většího množství lidí jít do práce (nabízet své schopnosti), která se bude srážet se stále větším odporem zaměstnavatelů nechávat si (natož poptávat) např. nejméně kvalifikované pracovníky, když jsou teď pro firmu dražší (musí jim být vyplácena minimální mzda).
Možná namítnete, že ekonomická teorie není život. Ale v čem se liší? Jedině v tom, že ekonomové předpokládají, že se všichni lidé chovají rozumně. Nikoli jako roboti. Všichni mají své specifické cíle, každý z nich má jinou ochotu riskovat. Ale za svými cíli si jdou a počínají si přitom podle ekonomů rozumně.
Jinak řečeno, pokud by byl v praxi výsledek jiný než v ekonomické teorii, jediným důvodem může být, že se „sledovaní“ lidé nechovali rozumně. V opačném případě minimální mzda musí mít nutně celospolečensky škodlivé důsledky. Nepomůže snad nikomu, jedině s výjimkou části lidí, kteří mají radost z cizího neštěstí.
Sobotkova vláda přitom postupně rozhodla o zvyšování minimální mzdy z 8500 korun až na neuvěřitelných 12 200 korun. To už je mzda, které dosud nedosahovaly dokonce jednotky procent českých zaměstnanců. Lze tedy navzdory stále ještě dobré kondici ekonomiky očekávat rozsáhlé propouštění.
Zvýšení minimální mzdy může pomoci snad jedině těm z nízko ohodnocených, kteří si dosud brali část mzdy „na ruku“ a zapomínali si přitom vyjednat také peníze, které by využili ke spoření na důchod. Pokud totiž nebudou ke konci roku propuštěni, budou mít následně zaručeny vyšší odvody alespoň do důchodového systému (kde se jim peníze zřejmě neztratí, avšak ani moc nezúročí, ale lepší něco než nic). Jenže to jsou právě ti lidé, kteří se dosud nechovali racionálně, když nemysleli na svůj důchod.
