Ivan Bartoš (Piráti), premiér Petr Fiala (ODS) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / U prohlášení politiků musíme rozlišit, co myslí vážně, co je pokusný balónek toho, kam by šlo ještě zajít, a co je nejspíš jen kampaň. Názor Ivana Bartoše, že by se měla zvýšit minimální mzda, může patřit do každé z těchto tří kategoií. Není nutné mu za to nadávat, ale spíš je dobré se podívat, jestli je něco takového možné a funkční.
„Nezaměstnanost je možná nízká, ale za jakou cenu? Když ODS slibuje ‚německé platy‘, proč bránila růstu minimálky? Proč byli Piráti vždy jediní, kteří nepodpořili rozpočet, kde ministr financí sebral desítky miliard resortu školství? Proč MPO dál dává pobídky na projekty typu ‚linka na toustový chleba‘? Bez investic do vzdělávání a podpory inovací riskujeme stagnaci a nízké platy. Změnu jsme tlačili ve vládě, ale to se prej neříká a nelíbí. Piráti chtějí, aby Česko bylo zemí, kde práce znamená stabilitu i budoucnost. Realistický plán máme,“ píše Ivan Bartoš na síti X.
Pirátský účet, na který Bartoš odkazuje, přináší srovnání. „Bojíme se zvýšit minimální mzdu – za šest let jen o 42 procent, zatímco Polsko o 91 procent.“ Zároveň se tam připomíná, že zatímco průměrná mzda v Německu je v přepočtu 109 tisíc korun, u nás jen 45 800 korun a za posledních pět let jsme vůči Německu o osm procent zchudli.
Bartošův příspěvek vzbudil poněkud podrážděnou kritiku, která se týkala do značné míry Pirátů obecně, že byli ve vládě a teď najednou v opozici kritizují. To se samo o sobě jádra problému netýká. Jeden z přispěvatelů tvrdí, že za vyšší minimálnmí mzdu už zaměstnavatelé nebudou chtít lidi zaměstnat, protože se jim to nevyplatí a lidé budou zůstávat na podpoře.
Diskuse o vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost je velmi komplexní a názory se různí. Někdy to vyjadřuje kreslený vtip, kde je minimální mzda jako žebřík, kterému někdo spodní příčky posune výš, takže se na něj ze země hůře dosáhne.
Debata tohoto druhu nemá nějaký jednoznačný závěr, protože i různé studie docházejí k odlišným výsledkům. (Tak to bývá, když se na něco zeptáme expertů.) Někteří ekonomové tvrdí, že zvýšení minimální mzdy může vést k vyšší nezaměstnanosti, zejména mezi nízkokvalifikovanými pracovníky. Nejvýznamnější vliv působení minimální mzdy na celkový počet zaměstnaných osob se ukázal v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Zaměstnavatelé nemusejí být ochotni platit vyšší mzdy za práci, kterou považují za méně hodnotnou. Zaměstnavatel může někdy zjistit, že zavedení technologií je pro něj levnější než náklady na pracovníka s minimální mzdou. Tady si můžeme představit Zdeňka Svěráka ve filmu „Vratné lahve“.
Někdy se ovšem ukazuje, že zvýšení minimální mzdy významný vliv na nezaměstnanost mít nemusí a může dokonce vést k pozitivním ekonomickým efektům a doporučuje se její výši upravovat jednou ročně. Více peněz znamená zvýšení kupní síly lidí a snížení chudoby. Rozporné výsledky dávají i studie zahraničních expertů.
Záleží tedy na osobním vztahu k Ivanu Bartošovi a Pirátům, zda bude někdo chtít jeho příspěvek zesměšnit, nebo brát jako vážný podnět. Na sociálních sítích se málokdo bude zabývat složitým spletencem momentální ekonomické situace, struktury trhu práce a specifických podmínek v jednotlivých zemích. Pokud si s tím dá tu práci a nebude chtít budit dojem, že na věc nemá názor, nejspíš ocituje některou ze studií, která podpoří jeho mínění.
Nemělo by to v době, kdy se experty okázale pohrdá, skončit u údajné věty Winstona Churchilla, kterou ve skutečnosti nikdy neřekl: „Věřím jen těm statitikám, které jsem sám zfalšoval.“ Zcela neznámý je jiný a skutečný jeho výrok, když napsal, že pro vítězství v bitvě o Atlantik byly zásadní statistiky: „Nemělo to podobu zářivých bitev a zářivých úspěchů. Projevilo se to prostřednictvím statistik, diagramů a křivek, národu neznámých, veřejnosti nepochopitelných.“
Dobře provedené studie mají pravdu, musíme ale znát jejich meze a kontext. V každém případě nejspíš platí, že je lepší být chudý v bohaté zemi než být chudý v chudé zemi, pokud to není země jako Rusko. Fungující a rostoucí ekonomika by znamenala bohatší zaměstnavatele, kteří by si mohli dovolit vyšší minimální mzdu zaplatit. Popřípadě by lidé bez práce mohli dostat lepší podporu a bylo by k dispozici více prostředků na rekvalifikaci, což by jim dávalo vyšší šance i v době rozvoje technologií.
