Česko řeší novičok. Další kauzu, v níž do veřejného prostoru unikají tajné informace. Bezpečnostní experti reagují na článek předsedy ODS Petra Fialy.

„V České republice se prý vyráběl nervově paralytický jed novičok. Jaká je to neuvěřitelná náhoda, že zrovna toto tvrdí ruská propaganda… A náš pravdomluvný prezident to musí přispěchat potvrdit, ať se děje, co se děje,“ napsal v pondělí předseda ODS Petr Fiala.

Pravý břeh oslovil bezpečnostní experty z Masarykovy univerzity Miroslava Mareše a Tomáše Šmída, s nimiž jsme řešili otázku, zda české zpravodajské excesy ukazují na systémový problém a nakolik může utrpět naše důvěra u spojenců.

Na vině je společenská atmosféra i prezident

„Do veřejného prostoru uniká celá řada informací. Evergreenem jsou úniky z vyšetřovacích spisů, pomocí nichž vedou svoje mocenské boje někteří policisté a státní zástupci, kteří prostřednictvím „svých“ novinářů ovlivňují veřejné mínění. A to lze považovat za částečně systémový problém, jakkoliv z této nepěkné činnosti rozhodně nemůžeme obviňovat policisty, státní zástupce a novináře en bloc,“ říká Tomáš Šmíd. Miroslav Mareš poznamenává, že úniky informací jsou také důsledkem české společenské atmosféry a mediální kultury. „V situaci, kdy řada lidí vnímá úniky informací jako něco pozitivního, to podporuje i selhávání odpovědných jednotlivců.“

V hlavní roli současné kauzy je prezident republiky. Tomáš Šmíd připomíná, že Zeman se podobného faux pas dopustil už například v kauze dívek unesených v Balúčistánu. „I kauza novičok padá zcela na hlavu pana Zemana, který je brán ve spojeneckých zemích jako kremelský poskok. Čili se jedná spíše o problém jednotlivce, který zatáhl svoji zemi zcela zbytečně do mezinárodního skandálu. A že přitom porušil zákon, to je jen třešnička na dortu. Stejně ho nelze trestně stíhat. V tomto ohledu je vysoko nad běžnými občany, kterými se jinak tak rád zaštiťuje.“

Radši mu nic neříkejte

Oba politologové se shodují, že české přešlapy mohou mít vliv na důvěru Česka u spojenců. „Ztráta důvěry u spojenců se těžko měří, ale hlavní nebezpečí vidím v tom, že s námi spojenecké zpravodajské a policejní složky nebudou chtít sdílet informace,“ varuje Mareš. „U spojenců v tomto ohledu žádnou skvělou pověst nemáme,“ potvrzuje Šmíd. „Na druhou stranu v bezpečnostní komunitě se běžně hovoří o tom, že naši vysoce postavení zpravodajci jsou naštěstí natolik vnímaví, že řadu citlivých informací na Hrad raději ani nepouštějí. Právě s vědomím toho, že existuje velká pochybnost, které zemi je vlastně pan Zeman opravdu loajální.“